Miloš Knorr

          Generálmajor ve výslužbě Miloš Knorr se narodil 20. září 1918 ve Slezské Ostravě. Po první světové válce se rodina přestěhovala do Ivančic, kde Miloš Knorr vychodil obecnou školu. Ivančické gymnázium zakončil maturitou v roce 1936.
          Po ukončení gymnázia nastoupil Miloš Knorr základní vojenskou službu a v letech 1937-38 absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích na Moravé. V říjnu 1939 byl zadržen při ilegálnim pokusu o překročení státní hranice a uvězněn gestapem. Při druhém pokusu, 4. února 1940, byl úspěšný a koncem března byl prezentován ve výcvikovém táboře v Agde (Francie). V červenci 1940 byl zařazen ke štábní rotě 1. čs. divize v Anglii. V roce 1943 byl přidělen k 43. britskému předzvědnému pluku ve funkci velitele čety a zpravodajského důstojníka. Dne 24. června 1944 byl přeřazen k Royal Arm. Corps a téhož dne, v rámci druhé invazní vlny, přepraven do Evropy. Krátce po vyplutí byla však loď zasažena a potopila se - ze 600 příslušníků pluku jich 180 zahynulo a dalších 150 jich bylo zraněno. Po nutné reorganizaci pluku a po vstupu na evropskou půdu se ukázalo, že Miloš Knorr je na pevnině ilegálně, protofe čs. důstojníci byli propůjčeni k britským útvarům pouze na území Anglie. Zasáhl velitel pluku, který ustanovil npor. Knorra, podle jakéhosi nařízení z 19. století, dočasným pobočníkem Jeho Veličenstva po dobu války bez nároku na plat. Legendárního vylodění spojenců se v první vlně nezúčastnil žádný Čechoslovák, v druhé vlně byl jediný - Miloš Knorr. Předzvédný pluk bojoval ve Francii, Belgii a Holandsku. Konec války zastihl pluk mezi Bremami a Hamburkem. Za účast v bojích se z "dočasného pobočníka" stal nositel Řádu britského impéria a získal několik dalších vyznamenání.
          Když se 6. května 1945 dozvěděl britský štáb, že v Praze vypuklo povstání, obdržel kapitán Knorr rozkaz k cestě do Prahy. Průjezd Německem nebyl snadný a do Prahy dorazil až 12. května; to už však povstání skončilo, a proto se rozjel do Ivančic k rodičům. Po návratu k pluku vedl kapitán Knorr několikrát kolony nákladních aut, které vozily do Československa bývalé vězně koncentračního tábora Bergen-Belsen pobliž Hanoveru.
          Po trvalém návratu do Československa studoval Miloš Knorr na Vysoké škole válečné v Praze a od roku 1947 na této škole přednášel jako profesor všeobecné taktiky. Krátce po komunistickém puči v únoru 1948 začalo odstraňování důstojníků západních armád. Major Knorr byl 15. března 1948 odvelen do Šternberku do funkce velitele tankového praporu. Bylo jasné, že ani v této funkci dlouho nebude, a proto se začal připravovat k opuštění republiky. Požádal o pomoc dr. Františka Muchu, okresního velitele Státní bezpečnosti ve Znojmě, jehož znal z Ivančic. Mucha, zvaný "Vančák" (starší bratr Miroslava, který jako letec zahynul v Anglii), pomohl převést majora Knorra přes hranice do Rakouska. Za ilegální odchod do zahraničí byl Knorr zbaven všech vojenských hodností. Rozhodnutí o degradaci podepsal 6. srpna 1948 arm. generál Ludvík Svoboda - ministr národní obrany.
          Průchod sovětským okupacním pásmem do Vídně byl velice nebezpečný, ale s pomocí spojky, která pro něho přijela až k hranicím, se mu to podařilo. Po příjezdu do Vídně se Miloš Knorr hlásil na americkém velvyslanectví a potom u kontrašpionážní centrály CIC. Nechtěl se ve Vídni zdržovat, ale velitel centrály ho přesvědcil, že je nutné alespoň zběžně prověřovat uprchliky z Československa. Ve spolupráci s rakouskou policií se podařilo přesunout stovky uprchlilců z amerického sektoru Vídně do amerického pásma v Rakousku. Po dvou měsících odletěl Knorr do Anglie, kde se setkal s velitelem svého bývalého pluku a s dalšími známými důstojníky. Když se ohlásil u generála Indry (za války ministra obrany čs. vlády), dostal radu, aby se vrátil ke spolupráci s Američany, kteří potřebují jeho vědomosti a schopnosti. Odletěl zpět do Vídně, kde žil na americké doklady a vystupoval pod krycím jménem major Peter. V létě 1948 byl přeřazen do štábu generála Moravce (za války to byl šéf výzvědné služby v londýnské vládě), kde se stal operačním důstojníkem. Řídil i některé akce prováděné z Rakouska.
          Když koncem roku 1954 odjel generál Moravec definitivně do Spojených států, rezignoval na zpravodajskou práci také Miloš Knorr. V létě 1955 obdržel americké vstupní vízum a mohl konečně opustit Evropu. Na předcházející práci se snažil zapomenout. Téhož roku začal Miloš Knorr pracovat u velké pojištovny a po několika letech se vypracoval na místo ředitele evropského zastoupení v Haagu. Po 15 letech odešel do důchodu, ale ještě několik roků působil jako poradce u různých firem.
          Po listopadu 1989 navštívil Miloš Knorr několikrát Českou republiku a zastavil se také v Ivančicích. Jeho činnost v boji za národní osvobození nezůstala zapomenuta. Za významný podí1 v boji za národní osvobození byl navržen Československou obcí legionářskou do hodnosti generálmajora ve výslužbě. Slavnostní akt provedl prezident republiky dne 8. května 1995 (viz obrázek).
          Dnes žije Miloš Knorr ve Spojených státech. Když se ohlíží za svým životem, říká, že největší zadostiučinění pociťuje nad tím, jak pomáhal uprchlíkům ve Vídni. Stovkám lidí pomohl získat svobodu a ulehčil jim začátky života v exilu.