Řád templářů



          Řád templářů byl založen v roce 1118 po první křížové výpravě do Svaté země. Byl nazván podle svého prvnho sídla na místě starověkého Šalomounova chrámu. Byl pověren ochranou poutníků do Svaté země a ochranou Jeruzaléma. Během několika desítek let se vojenská síla templářů stala nepostradatelnou, oni sami podléhali pouze papeži, od kterého obdrželi celou řadu privilegií, podobně jako od světských velmožů v Palestině a Evropě. Po pádu Jeruzaléma v roce 1187 byl řád postupně z Palestiny vytlačen a rozšířil svoji činnost v Evropě. Na Moravě měli templáři dvě komendy (sídla) - v Jamolicích a Čejkovicích.
          Vznik jamolické komendy se klade někdy k roku 1231. V roce 1298 je poslední zmínka o jamolické komendě a od tohoto roku je komenda vždy uváděna v souvislosti s hradem Templštejnem, vzdáleným asi 2 km od Jamolic. Lze tak oprávněně usuzovat, že hrad byl v roce 1298 dostavěn. Stává se sídlem komtura, tj. velitele pro komendu, ke které mimo hrad patřilo 8 okolních vesnic. Po zrušení templářského řádu roku 1312 se hrad stal majetkem krále, ale záhy jej získal jako zástavu Bertold Pirkner z Pirknštejna. Poté byl hrad několikrát prodán, měnil majitele, až v roce 1379 získali hrad páni z Lipé a v majetku tohoto významného panského rodu zůstal Templštejn až do roku 1492. Po přestěhování na zámek v Moravském Krumlově koupil hrad Jindřich Jimram. Páni z Lipé však nabyli později Templštejn znovu zpátky. Za účast ve stavovském povstání byl Pertoldovi Bohobudovi z Lipé konfiskován majetek a v seznamu z roku 1625 je uveden také pustý zámek Templštejn. Kdy byl zbořen, není známo. Podle ohořelých trámů, opáleného železného kování dveří a hromad popele se usuzuje, že vyhořel.
          Podobně jako s jeho staviteli - řádem templáiů - se pojí řada záhad, je určitou záhadou také hrad. Je ke škodé, že nebyl dosud archeologicky prozkoumán, a v jeho vývoji existuje několik rozporuplných teorií. Velice zajímavým stavebním prvkem z hlediska obrany hradu je mohutná tzv. štítová zeď, stavěná někdy mezi lety 1470-1480, která však nebyla dostavéna. Zřejmé to byla poslední stavební činnost na hradě. Měla chránit hrad před účinky dělostřelectva. Celková rozloha hradu je přes 5300 metrů čtverečných a mohutnostt zřícenin vzbuzuje obdiv dodnes.



Text je převzatý z knihy "Město Ivančice". © Straight Efforts, s.r.o., 2000